Když nastane změna - díl 6.

29. prosince 2012 v 12:44 | LaNatsuki ^^ |  Když nastane změna
Tak, je tady další díl, který smolím od šesti ráno...
Vůbec mi to nešlo, ale tak snad se vám bude líbit :) Dobrou chuť.

ZE SASUKEHO POHLEDU
Byl jsem po škole u Naruta doma, ale nikdo mi neotevřel.
Tohle už mě docela zaráží. Ve škole nebyl, nebere mi telefon, ani jeho rodiče. Doma taky nikdo není… Zlatíčko, kde jsi? Začínal jsem být zoufalý.

Přišel jsem domů a hned si to zamířil do kuchyně, kde jsem doufal, že potkám mámu. A k mému štěstí tam opravdu byla.
"Ahoj mami," pozdravil jsem.
"Jé, ahoj, Sasuke! Jak bylo ve škole?"
"Škola byla fajn, jen mě málem ušlapaly nějaké holky, které ani neznám," povzdechl jsem si. Ona se rozesmála, "na to jsi už ale zvyklý, ne?" Zeptala se a mrkla na mě.
"No, dá se říct, že ano. A mami, nevíš, co je s Namikazeovými? Naruto dnes nebyl ve škole a když jsem se chtěl stavit u nich doma, nikdo mi neotevřel," řekl jsem.
"Vím, že Kushina s Minatem jeli do sousedního města kvůli otevření nového obchodu a Naruta vzali s sebou," zamyslela se, "ale měli zůstat někde v hotelu přes víkend a pak se vrátit, protože tady měl Minato nějakou práci."
Utřela si ruce do utěrky a přišla ke mně.
"Neboj se, Sasuke. Třeba mají něco s autem, nebo tak. Uvidíš, za chvíli jsou tady," usmála se, políbila mě na tvář a odešla do obýváku.
Jen jsem si povzdechl a šel do svého pokoje. Převlékl jsem se do volných tepláků a trička. Přemýšlel jsem, co bych mohl po zbytek dne dělat.
Nakonec můj zbytek dne vypadal takto: udělal jsem si úkoly, chvíli jsem se učil, potom přišla na řadu večeře a nakonec jsem v pyžamu vlezl do postele s knížkou v ruce.
Pomalu jsem zjišťoval, že mi Naruto strašně schází. Nějak jsem se pořád nudil, což zapříčinilo to, že jsem potom ještě víc myslel na Naruta.

Z pondělka se vyhoupla neděle a on pořád nikde. Začínal jsem být zoufalejší a zoufalejší. Snažil jsem se uklidňovat tím, že se určitě nic nestalo, že třeba mají problémy s autem, jak mi říkala máma. Ale nijak mi to nepomáhalo.

Narutovi jsem napsal už asi 400 smsek s tím, ať se mi ozve, že ho strašně moc miluju a chybí mi. Potom tady bylo tak přibližně 300 hovorů, kdy jsem se mu pokoušel dovolat.
Bezvýznamně. Jeho kamarádi o něm prý taky nic nevědí.
Chodil jsem do jeho třídy každý den. Připadal jsem si opravdu jako nějaký idiot nebo fanynka, která za někým pořád leze. Ale tady byl rozdíl v tom, že já ho nemohl najít.

V pondělí jsem opět o přestávce šel k Narutově třídě a čekal jsem, že tam nebude.

Ale opak byl pravdou.
Seděl ve své lavici obklopený svými spolužáky a vypadal dost vyjeveně... A taky... Smutně?
Srdce mi poskočilo. Je tady! A je v pořádku!
Pomalu jsem přišel k jeho lavici a pousmál se.
"Ahoj Naruto," řekl jsem. Pomalu na mě otočil svou hlavu a s povytaženým obočím se mě zeptal na otázku, kterou jsem opravdu nečekal.
"My se známe?" zeptal se.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aki Mitsuko Aki Mitsuko | E-mail | Web | 29. prosince 2012 v 13:00 | Reagovat

On .... on ... on ztratil paměť? Nepamatuje si Sasukeho? To je taaaak kruté TT^TT! Tyjo, zajímá mě, co teď Sasu bude dělat.. určitě to nevzdá a bude se snažit mu pomoct si vzpomenout, protože kdyby ne... *vražedný pohled*
Jop, těším se až napíšeš další *^______^* už se to hezky rozjelo, ty díly končí k mé smůle čím dál napínavěji xD

2 Natsu~chan Natsu~chan | E-mail | Web | 29. prosince 2012 v 13:03 | Reagovat

[1]: Eh, jo. No... Snažím se psát ty díly dlouhé, ale prostě mi to nějak nejde... A teď mi ke všemu přijde brácha, tak končím s psaním. Uvidím, kdy odjede, pak bych se pokusila o něco dalšího... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama