Srpen 2012

Prdlajs!

18. srpna 2012 v 12:38 | LaNatsuki ^^ |  My diary
Takže jak jsem slíbila, včera jsem vám sem hodila první díl Tajemství. ^^
Jsem na sebe celkem hrdá... Slívila jsem si, že první díl sem dám určitě dřív, než půjdu do školy... A k překvapení jsem to dodržela ^_^

~Such a beautiful smileeeee! :3~

Miluju Naruta... :3 Né jako anime, ale jako postavu... Je sice hyperaktivní a unáhlenej a já nevim co všechno... ale mě přirostl k srdci asi nejvíc ze všech postav v anime, který sem za celý svůj život viděla...

A pairingy s ním... Pff. Omg víte, že se páruje dokonce i s INO?! -___- To byl pro mě docela šok....
Fajn... NaruSaku - možná, že bych si je spolu i dokázala představit u konce... ale to bych se musela hodně přemáhat... tu růžovlasou nánu nesnáším už jen z toho důvodu že si oblíbila mlátit MÝHO Naruta..
Je sice pravda, že se v normálním Narutovi choval jako blbeček v jedněch chvílích, ale opravdu nebyl důvod mlátit ho... je to sice o názorech, ale určitě by stačilo zvýšit hlas...
no to jsem odbočila trošku ^_^ NaruSaku... nooo, upřímně bych je nepárovala... konečný rozhodnutí :D vždycky jsem byla zblázněná do NaruHina, který osobně mám ráda víc jak NaruSaku... ale jak Naruto sám řekl -trochu si zaspoilerujem z mangy :D- "Nesnáší lidi, kteří lžou samy sobě." Muhahaha! >:3 Takže má Sakura stejně smůlu... Naruto by jí stejně nemohl mít víc rád než jako kamarádku.. Aspoň né teď...
Abych nezapoměla... NaruIno - DAFUQ?!! <.< není možný, co si ty lidi nevymyslej... :D

A jakožto realista, nevěřím, že Kishimoto dá nakonci anime Sasukeho a Naruta do páru, tak vyhrává NaruHina... Hin je hodná holka, tak proč ne :)
A ostatní mi jsou fakt volný.. ^__^


Beztak se vám to nebude líbit...
Ale ten klip je hodně dobrej :3
♫♪

Další písnička... Vyhrbala jsem jí z oblíbených, který mám založený na netu :D .. Jóó, dlouho jsem jí neposlouchala...
To byla ještě doba kdy jsem všechny nesnášela a všichni nesnášeli mě... Fuuu, to je fakt dlouho... Tak rok? Asi jo...
Ale tohle už je zamnou, doufám... ^__^


Mimochodem... Za chvíli do školy, což? Damn it! ..
Teď jsem na skajpu se spolužačkama a řešíme, co všechno budem potřebovat a jaký sešity... A já si pomalu uvědomuju, jak nehorázně se mi tam nechce... <.<
Tyhle prázky stály zaprd... Žádný akce, žádná sranda... Aspoň že to počasí trošku šlo a nebylo to jak minulý léto...

No, vypadá to že mě ještě čekaj ty sešity, takže já se s tím jdu poprat... ^__^
Sayoooo, minna-samááá! ♪♫

Natsu~chan

Tajemství - 1

17. srpna 2012 v 15:56 | LaNatsuki ^^ |  Tajemství

Tak jak jsem slíbila, máte to tu. Doufám, že se vám první díl bude líbit... ^_^
ENJOOOOOY ~





Když mi byly čtyři roky, někdo vyvraždil celý můj klan.

Nemám ponětí proč. Nebyli jsme ani tak výjimeční. Určitě v té době bylo plno jiných klanů, které by se nám mohly rovnat, nebo byly lepší.

Přežila jsem jako jediná. Právě v ten večer jsem přemluvila rodiče, abych mohla jít sama trénovat. Neslyšeli to rádi, pořád mi říkali, že je to nebezpečné, zvláště potom kdy už bude tma a já půjdu sama domů.

Jenže tehdy mi to konečně dovolili a já už od oběda "tvrdě" trénovala. Co asi tak může trénovat čtyřleté děcko, že? Ale já byla v ten okamžik spokojená.

Ten večer se to stalo. Nic jsem neslyšela.. Křik, pláč, nářek. Prostě nic.

Nechápala jsem. A asi jsem ani chápat nechtěla. Běželo mi hlavou jen "můžeš za to ty! kdyby jsi nebyla tak tvrdohlavá, nic by se nestalo a ty bys tu teď nemusela být sama!"

Jenže já to tehdy ještě nebyla schopná pochopit.

A teď si říkám, že kdybych tam byla s rodiči, mohla jsem umřít s nimi. Mohla jsem mít klid od všeho toho, co přišlo potom.

Šikana v akademii, kde jsem se vůbec necítila dobře.. Nadávky, když jsem šla po ulici.

Tohle všechno se od toho dne stalo denní rutinou.

A já? Byla jsem na všechno skoro úplně sama.

Tehdy... Tehdy můj jediný přítel byl Ryuuji.

Ptáte se, kdo to je? Velký, černo-fialový had, který do mě byl při narození zapečetěný.

Jmenuje se Hebi no Kami, i když já mu ráda říkám jeho vlastním jménem.

Všechny informace o jeho minulosti a důvodu, proč jsem jako jeho jinchuuriki byla vybrána právě já, mi řekl právě on.

Jednoho rána, místo toho, abych se probudila na posteli, jsem se objevila na místě s obrovskou železnou klecí, přes které byly přeházené obrovské řetězy.

A kdopak tam byl? Bingo, Ryuuji.

Tehdy to všechno začalo. Řekl mi, že jsem jeho jinchuuriki, a pokuď se mu začnu líbit, bude mi propůjčovat svoji démoní chakru.

Nechtěla jsem věřit, že by to bylo jen tak, ale později jsem se dozvěděla, že mu prostě chybí společnost.

Od té doby už uplynulo pár týdnů a z nás se stali nejlepší "kamarádi".

Když zapomenu na to, že je to vlastně démon, je to strašně hodné "háďátko", které mi přirostlo k srdci.

Jeho chakru jsem zatím nepoužila, ale Ryuuji mi řekl, že hned jak začne působit na mé tělo, zfialoví mi oči a stanou se zvířecími.

Stejně tak tělo bude reagovat. Chakra se obklopí okolo mě a já budu mít neskutečnou sílu.

Taky jsem se dozvěděla, že když bude chakra aktivovaná, přes celou pravou ruku budu mít černé tetování, které mi zůstane, až poprvé chakru použiju.



Po nějaké době, se mě ujal jounin Hatake Kakashi. Heh, pamatuji si, jak jsem na něm byla tehdy strašně závislá.

Mám takový pocit, že mi nahradil pozici otce. Měla jsem ho strašně ráda a vážila si toho, že si k sobě domů vzal takového člověka, jakým jsem tehdy byla.

Od toho dne již uběhlo 7 let a mně se život obrátil naruby. Byla jsem celkem šťastná, i když se mi Kakashi moc nevěnoval kvůli misím, které mu Tsunade dávala. Ale já pořád měla Ryuujiho.

Pro upřesnění - Tsunade je naše nynější Hokage.

Ale pořád to bylo lepší než tehdy.

Na akademii jsem byla pořád "to" dítě, které nikdo neměl rád.

V justu jsem vynikala docela dost, protože mě někdy Kakashi a Ryuuji zaučovali, což byla výhoda.

I když... Děcka mě kvůli tomu neměli rádi ještě víc. Myslely si, že podvádím.

Nemohla jsem jim říct o Kakashim, natož o Ryuujim. O Kakashim věděla jedině hokage a o Ryuujim nevěděl nikdo.

Řekl mi, že zapečetění bylo přísně tajné a nikdo o něm nevěděl, a tak to musí zůstat.

Jmenuji se Lan Akatsuna, ale moje pravé jméno je Natsuki Aomori, proto mi Kakashi a Ryuu rádi říkají Natsu-chan.

Svoje pravé jméno jsem si změnila z důvodů, které jsem již uvedla. Byla jsem tehdy ještě malá a strašně vystrašená, takže jsem si radši změnila jméno, protože jsem si myslela, že mě pak podle jména nepoznají, a nechají mě být.

Ohledně lidí problém nebyl, obarvila jsem si vlasy, takže mě nikdo nepoznal. Tehdy z blonďatých vlásků se staly tmavě hnědé. Na akademii jsem ještě taky nechodila, takže změnit si jméno a vydávat se za někoho jiného byla prostě hračka.



Právě mi je 11. Mám ještě s třemi spolužáky a senseiem, kterého nás přidělí, tvořit tým.

Myslíte si, jak nejsem nadšená. Ale opak je pravdou.

Vůbec se na to netěším. K mému štěstí v životě mi přidělí nějakou uječenou nánu a hyperaktivní idioty, kteří mě budou akorát brzdit.


Natsu~chan

ROZCESTNÍK ~ Kapitolovky

17. srpna 2012 v 15:52 | LaNatsuki ^^ |  Kapitolovky

Tajemství ~ rozepsané (pozastavené)

Když nastane změna ~ rozepsané


Když se daří, tak se daří!

17. srpna 2012 v 15:45 | LaNatsuki ^^ |  My diary
Takže já ještě žiju... Opravdu se omlouvám za můj přístup k blogu, jenže jsem neměla jak ani chuť psát....
Důvody jsou takové to :
1. - Jak už jsem říkala předtím, jela jsem k tetě a strejdovi, kde jsem skejsla dva týdny.
2. - Další důvod je že jsem se nepohodla s rodiči... Prostě jsme se hodně pohádali, kvůli úplné blbině... No to je jedno, hlavní je že jsem se opravdu hrozně naštvala, takže jsem si zabalila věci a šla k babičce, od které jsem přišla před dvěma dny. Ona počítač nemá a já nemám internet v mobilu, takže nebyla žádná cesta na blog...
3. - Je pravda, že za ty dva dny co jsem už doma jsem sem mohla aspoň na chvíli zalést a omluvit se, ale... Jaksi opět nebyl čas. Máma bylo kupodivu strašně v pohodě a tu hádku dál nerozebírala, takže jsem měla o práci míň - nemusela jsem se jí nějak omlouvat... Potom táta potřeboval pomoc v garáži, protože má něco s autem.. Brácha je pryč a máma má něco se zádama, takže jsem byla jediná dostupná... Ten tu hádku taky nijak dál nerozebíral, takže byl klid...

Včera jsem jen ležela a četla jsi... Chtěla jsem mít klid od všech a od všeho, takže na blog jsem neměla ani pomyšlení...
Dále pak se s vámi chci podělit o překrásnou písničku, která... Strašně se mi líbí, sice nevím proč, ale... Dá se říct, že mě chytla za srdce a já si jí strašně užívám...
Doufám že se vám bude líbit tak jako mě, ENJOY!!
Dneska jsem se teda přemluvila a zašla sem... Doufám že se na mě nějak moc nezlobíte, ale věřte mi, že kdyby mi nebylo špatně z tý hádky a ze všeho, už by jste tu měly omluvu a díl povídky, kterou vám tu chci dát...
Jo... Když už jsem u tý povídky... mám napsané už asi dva-tři díly, takže bych to tu mohla konečně zveřejnit...
Doufám že se vám bude líbit, protože je to moje první psaní, které beru fakt vážně a chtěla bych, aby jste si to užili tak jako já si to užívám, když vymýšlím. ^_^
Takže já se posnažím hodit vám jí sem co nejdřív... Prozatím zase mizím, potřebuju ještě něco dodělat...
Mějte se mi tu,
Natsu~chan